Co je to vlastně nevěra ve vztahu dvou lidí? Jedná se o důsledek nebo o příčinu? Přichází, protože chceme na něco upozornit? Nebo přichází, protože chceme něco starého ukončit a nového začít? A je nevěra negativní nebo pozitivní situace? V každém případě v partnerském vztahu nebo v manželství zabíjí důvěru
Kde začíná?
Manžel zastává pozici vedoucího, který se pracovně bez asistentky neobejde. Nikdy neplánoval, že by ji potřeboval i na něco jiného. Doma má šťastnou rodinu, manželku, dvě děti, psa. S tchýní a tchánem má skvělý vztah. Nemá tedy žádný problém. Manželka se stará o domácnost, i o děti. Zajistí odvod do školky i ze školky. Nakoupí, uvaří, vypere, o děti se postará. A tak to trvá několik let.
Partnerské vyhoření
Všechno je skvělé, a přitom to začíná být nudné, manželka začíná mít pocit stagnace či jednotvárnosti či dokonce uvažuje o syndromu vyhoření jejich vztahu. Každý večer je stejný, oba se mají stále rádi, ale už si nemají co říct. Aby přišla na jiné myšlenky, rozhodla se, že začne chodit víc s kamarádkami ven a do práce. Že přinese do vztahu nový vítr, že se zaměstná něčím jiným než domácími pracemi a doma si začnou povídat o nových tématech. Že zažehnají současný nefunkční vztah a přinesou do něho změnu a náboj.
Jakmile manželka začala pracovat, začali manželovi povinnosti, které doposud neměl. Začal odvádět děti do školy, cestou domů zařizovat nákupy a s dětmi dělat úkoly. Manželka zjistila, že lidé mohou být za svou práci i pochváleni a ceněni. To, co dělala doma, to byla samozřejmost. Manžel přece vydělával peníze a ona se za oplátku starala doma o chod všeho.
Věci se nedějí náhodou
Manžel postupně zjišťoval, že manželka nabrala novou sílu do života. Začala se líčit, začala vyprávět o lidech z práce, o nové kolegyni, o novém kolegovi. Začínal žárlit. Na manželku, na její sebeuspokojení. Žárlivost ho dohnala k odvetě. A při ruce byla asistentka. A od flirtu bylo k nevěře blízko. Asistentce, své budoucí milence, si začal postupně stěžovat na partnerskou krizi, na to, jak je doma nedoceněný, a jak s ní je to jiné.
Domů začal z důvodu častých „porad“ chodit později, o víkendech dokonce musel odjíždět na různé „služební cesty“.
Manželce, která postupně dříve ztrácela životní elán, mezitím rostlo sebevědomí, začala si věřit, vrátila se jí schopnost dělat rozhodnutí, začala být odolnější vůči problémům, začala být spokojená sama se sebou.
Dlouho netušila, co svým „osamostatněním“ a sebedůvěrou nastartovala. Netušila, že manžel začne žárlit a krizi začne řešit nevěrou. To zjistila až na jednom z firemních večírků, na kterém si s ní jedna z kolegyň jejího manžela popovídala. Ač sdělenému příběhu nevěřila, nedalo jí to a našla si mezi účastníky asistentku svého manžela. Ta jí samozřejmě vše zapřela.
Manželka díky tomuto zážitku zpozorněla. Začala více zkoumat každé slovní vyjádření, každou grimasu, každou reakci svého manžela. A začala mít, dle svého muže, hloupé otázky, na to, co dělá celé dny v práci, proč má najednou tolik služebních cest, proč jeho porady trvají dlouho do noci.
Bez příčiny není důsledek
Dřívější důvěra a spokojenost mezi nimi byla pryč, vzduch byl napjatý, plný žárlivosti a podezírání. Manželé se začali rozcházet ve věcech, ve kterých dříve byli jednotní. Jejich vzájemná důvěra přestala fungovat. Jejich společný partnerský energetický potenciál zmizel, přestali být odolní ke konfliktům, neuměli udělat společné rozhodnutí, nerozuměli si v žádné z dříve fungujících oblastí. Najednou vyvstává otázka „zda se k sobě hodí“, není možné si najednou nerozumět, proč nepoznává muže, kterému věřila, kde je důvěra, o kterou opírala dříve harmonický vztah?
Za vším hledej oba, nebo všechny tři
Asistentka začala chtít od svého milence a nadřízeného toho trochu více, společnou dovolenou, společné bydlení, dítě. Je kvůli tomu asistentka ta špatná? Asi se nechová eticky, měla by mít ohled na to, že její nadřízený je ženatý a má rodinu. Ale ona nikoho nemá, je svobodná, ona nikoho nepodvádí. Kdo nese tedy vinu? Kdo může za manželskou krizi a z toho plynoucí nefunkční vztah? Manželka, protože udělala změnu ve svém životě, manžel, který tuto změnu neunesl, asistentka, která využila příležitosti?
Problémy se mají řešit
Věci, které se rozbijí, se dají opravit pouze v případě, že je nechceme vyhodit do koše. Mělo by se přijít na to, proč či jak se to rozbilo? Zjistit proč bychom se měli v budoucnu chovat jinak, aby se to neopakovalo. I manželská nebo partnerská krize se dá překonat. O problémech se má mluvit, mají se řešit a překonávat, a to i za pomoci třetí strany, strany nezaujaté. Právě od toho jsou manželské poradny, které se zaměřují na řešení partnerské krize.
Proč čekat, proč dávat konkurenci šanci na štěstí a hodnoty vztahu, když o něj sami přicházíte?
Řešením je Partnerstest a jejich manželská poradna.
Článek je zajímavý, já mám ale opačný problém. Je mi věrný na můj vkus až moc. S ženskými neflirtuje, s kamarády nechodí na pivo, je hodný, chce se spíš mazlit než souložit. Znamená to, že jsem narazila na jednoho z tisíce, nebo je za tím něco jiného? Jsme spolu již přes 2 roky a je stále takový.
Dobrý den, s manželem jsme spolu 8 let, máme dvě děti (6let a 15 mes), kríze temer vždycky, alkohol, odmlouvání, ponižování na veřejnosti, žádné společně výlety a spousta dalších nepříjemnosti, které jsem jednou chtěla řešit sebevraždou. Byla jsem v manželské poradně před 3 lety sama, pak byl i on, již je abstinent, chování přetrvávalo. Teď mám ráda někoho jiného, manžel o tom neví. Přítel mě miluje, známe se 17 let. Miluje moje děti, snesl by jim i modré z nebe, jenže manžel se ale změnil. Je na mne hodnej, dokonce mi řekl že mě miluje. Nevím co dělat a jak to udělat. Děkuji za radu.
Sandro, jak? myslete jednou i srdcem. Je těžko predikovat, zda se manželovo jednání nebude opakovat a opět vás nedožene k nekonstruktivním krokům, jak popisujete. Zde si udělejte svou malou SWOT, co získáte novým vztahem a co stávajícím a taky o co přijdete. Osobně si myslím, že pokud nějaké jednání v člověku je (to, co popisujete), pokud i pominu alkohol, je to jeho součást povahy a těžko to vymaže z osobnosti. Změna vyžaduje obrovské zapření a dlouhodobý proces, který může trvat i několik let.
V úctě, Eva