Proč se pouštíme do manželství

Lidé kdysi vstupovali do manželství, aby zachovali nebo rozšířili rodový majetek či upevnili mocenské postavení. Dbalo se na společenské žebříčky a nerovná (mesaliance – sňatek mezi šlechtou a běžnými občany) manželství se uzavírala jen výjimečně. Většinou stejně nekončila dobře. Sňatek sjednávali rodiče a pro jejich potomky nebyla jiná možnost, než se podvolit.

Přinášelo to s sebou mnoho utrpení, někdy však i nečekanou radost. To když v sobě hlavní aktéři časem nalezli zalíbení, stali se přáteli a posléze jejich vztah přerostl v lásku.

Dnes je sjednaným sňatkům odzvoněno, lidé se žení a vdávají většinou z lásky nebo ze vzájemného okouzlení. Avšak okouzlení či vztah založený pouze na sexuální přitažlivosti bez vzájemné úcty a respektu nemá šanci manželství udržet. To mnohdy nemá ani láska.

Každému rozvodu i krizi v manželství nutně předchází svatba. Zatímco svatba je veselá a optimistická, plná nadějí, rozvod je pravým opakem, zvláště jsou-li v manželství děti. Ty nesou rozchod rodičů nejhůře.

Příčiny rozchodu bývají různé, ale kořeny jsou stále stejné:

• nedostatek úcty
• respektu
• osobní svobody
• sebevědomí
• nedostatečná nebo chybějící komunikace

Přesto rozvod nebo rozchod neznamená konec života, pouze konec jedné jeho etapy.

Jak své problémy identifikovat

Na internetu naleznete mnoho „zaručených rad“, jak předcházet rozchodům a co dělat s problémy. Kolik z nich ale opravdu pomůže? My se zabýváme vztahy již přes 20 let. Víme, že každý vztah je individuální a potřebuje jiný přístup. Jako první byste si měli udělat partnerský test, kde zjistíte své nedostatky. Na základě této informace pak můžete stavět své postupy a svůj vztah ještě zachránit.

Jak zvládnout rozchod a první kroky v krizi

• Jsou-li problémy ve vztahu těžko zvládnutelné, je daleko lepším řešením, když jdou partneři na čas od sebe. Počkají až emoce vyšumí, horké hlavy vychladnou, přestane vzájemné obviňování, nastoupí chladná rozvaha a oba se začnou dívat na věci s odstupem a nadhledem.
• Mluvme spolu. Rozumně. Bez křiku a urážek či dokonce fyzického napadání. Zkusme se udržet na uzdě a své emoce raději vybijme někde v posilovně, při sportu. Hledejme řešení s tolerancí, bez arogance a výčitek.
• Nelitujme se a nefňukejme.
• Vyhněme se „dobrým“ radám společných známých a přátel – oni váš život nežijí, mají svůj. Raději vyhledejme odbornou pomoc nezávislé osoby.
• Žádná krize není neřešitelná, chtít ji však zvládnout musí oba. A oba musí – bezpodmínečně – přihodit na misku vah toleranci, kompromis a především respekt. Pokud se partneři vzájemně nerespektují, je jakékoliv domlouvání pouze ztráta času.
• Nejhorší berličkou je alkohol. Nejen nepomůže, ale má moc nás stáhnout až na samé dno.
• Vynikajícími společníky jsou zvířecí kamarádi. Na nic se neptají, neradí, jsou věrní a oddaní. Už jejich samotná přítomnost působí jako balzám.
• Nechme na sebe působit přírodu, vydejme se do lesa, nasávejme jeho atmosféru, čerpejme energii z prostředí kolem sebe. Radujme se z větru, nastavujme tvář slunci, zpomalme a zhluboka dýchejme. Jsou to samé velmi jednoduché a dostupné věci s překvapivě dobrým účinkem, tak proč to nezkusit?
• Sportujme, věnujme se svým koníčkům, tomu, co děláváme nejraději.
• Jestli si myslíte, že okamžitý nový vztah vaše trable vyléčí, jste na velikém omylu. Takový vztah je na truc a přináší jen nový rozchod, nové zklamání, novou bolest. Nový vztah může přijít až když se vyhojí staré rány. A to chce čas.

Co dělat po rozchodu?

• Pokud jsou problémy neřešitelné, nemá cenu dál v manželství či vztahu setrvávat a vzájemně se týrat. Je to jen prodlužování agonie, která nikomu nepřinese nic dobrého. Dusno ve vztahu má zničující vliv na všechny zúčastněné a na děti zvláště.
• Zůstaňme nějaký čas o samotě, přemýšlejme a meditujme. Posilujme své sebevědomí. V samotě můžeme najít sami sebe. Mějme na paměti, že vycházet dobře s druhými můžeme pouze tehdy, dokážeme-li být sami se sebou v klidu. Sice se říká, že samota je zlá, ale v podstatě je každý člověk sám. Nikdo neprožívá jeho smutky, bolesti, ani radosti. Lidé jsou sobci. Zdravé sobectví je nutnost. Jinak bychom nepřežili.
• Nikdy se nesnižujme k vyhrůžkám, pomluvám a vydírání. To je nejjistější cesta k úplné ztrátě sebeúcty i úcty ostatních.
• Buďme k sobě ohleduplní, mějme se rádi a hýčkejme se. Potřebujeme to. Srdce i duše potřebují zhojit.
• Zapomeňme slůvko „kdyby“. Kdyby to tak mělo být, tak by to tak přece bylo, ne?
• Děti. Jsou naší radostí. Jejich blaho by mělo být naší prioritou. Mají právo na OBA rodiče. Není nic podlejšího, než používat děti proti sobě. Vždy se vyplatí nechat svého potomka ať si vytvoří svůj vlastní názor na situaci. I když to bude trvat pro vás nesnesitelně dlouho. Říkejme jim jen pravdu, ujistěme je, že na rozchodu nenesou žádnou vinu, a že jsou oběma rodiči milovaní.
• Odpuštění. Nejprve odpusťme sami sobě a pak partnerovi. Neprokazujeme tím službu jemu, ale sami sobě. Odpuštění nejsou jen slova, ale musí jít ze srdce, z hloubi duše. Přináší velikou úlevu a klid. Nejde-li to napoprvé, nenuťte se. Postavte mezi dnešek a odpuštění dostatek času. Čas je ten nejlepší léčitel ze všech.
• Přijměme zodpovědnost za svůj díl viny. I když budeme mít pocit, že jsme se ničím neprovinili, že jsme jen stále ustupovali. Pokud se nedokážeme ozvat a necháme na sobě „štípat dříví“, máme vinu. To my jsme partnera přesvědčili, že to dělat může.
• Nepotlačujme emoce. Je naprosto přirozené, že se cítíme rozzlobení, podvedení či okradení. Dejme průchod svým emocím, jen si na to zvolme samotu. Klidně můžeme i křičet (pokud nás nikdo neslyší), dostaňme to ze sebe ven. Malé děti to dělají také tak. Potlačovat své emoce je velkou chybou, může to způsobit řadu problémů (i zdravotních).

Nevzdávejte se

Antoine de Saint-Exupéry ve své knížce „Malý princ“ píše jednu velkou moudrost o lásce: „Trápení nepochází z lásky, ale z pudu vlastnictví a to je opak lásky“.

Stejně tak i malé sebevědomí může lásku zničit. Ne to, že nedůvěřujeme partnerovi, ale to, že sami sebe nepovažujeme za dost dobré. A pud sebezáchovy radí hledat vinu ne u sebe, ale u druhých.

Přijměme danou skutečnost. Nepopírejme a nezavírejme oči před neúprosnými fakty. Popřením ze světa nezmizí.